Huhůůů, holčičky a chlapečkové!

Vánoce a Štědrý den už jsou skoro za dveřmi, všude panuje slavnostní adventní nálada, peče se cukroví, zpívají se koledy, zdobí se stromky… a vás už možná někdy napadlo, proč se všechny ty vánoční zvyky dodržují?

Zapátrala jsem ve starých knihách a poodhalím vám tajemství několika vánočních tradic a pověr a snad alespoň trochu ukojím vaši zvědavost. Huhůůů! Mnoho z vánočních zvyků a pověr dneska zní už trošku legračně. Je to pro to, že se spousta z nich vztahovala k životu na vesnici a k půdě, která byla pro lidi základním zdrojem obživy. Lidé dřív taky nechodili do školy a nevěděli věci, které víme dnes my. Nerozuměli jim, a proto si je vysvětlovali různých povídaček a nadpřirozených úkazů. Na některé z nich si ale přece jenom posvítíme:

Proč si doma na Vánoce věšíme jmelí?

Je to pro to, že jmelí má nosit štěstí. Čím víc je na větvičkách bílých bobulek, tím víc štěstí budeme mít. Pod jmelím si lidé také dávají políbení. To dělají pro to, aby byli celý další rok šťastní a z domu neodešla láska.

Proč se o Vánocích rozkrajují jablíčka?

Z rozkrojených jablíček se věští budoucnost. Když je tam hvězdička, znamená to štěstí.

Proč se na Štědrý den postíme?

Říkalo se, že kdo do východu první hvězdy nesní ani sousto, uvidí zlaté prasátko. Zlaté prasátko je symbolem slunce. Okolo Vánoc je totiž i doba zimního slunovratu, který lidé dříve slavívali, protože znamenal, že se zima blíží ke konci a nastane úrodné období. Začínají se prodlužovat dny, krátí se noci a sluníčko se vrací. Lidé se tedy postili kvůli tomu, aby poctili Slunce a to, aby jim přineslo dobrou úrodu.