Štědrovečerní zvyky

Holky a kluci,

jestlipak znáte a dodržujete ve vaší rodině nějaké štědrovečerní zvyky? Pojďme si některé z nich připomenout:

• ke společné večeři se zasedalo až tehdy, kdy vyšla první hvězda. Celá večeře začínala i končila motlitbičkou a vzpomínalo se na ty členy rodiny, kteří u večeře nemohli být.
• věřilo se, že ubrus, který byl na štědrovečerním stole, má zázračnou moc, a tak z něj hospodář na jaře rozséval obilí, které pak prý dobře rostlo.
• u štědrovečerní večeře býval nachystán jeden talíř navíc pro nečekanou nebo neohlášenou návštěvu. Nečekaného hosta bylo tradicí na Štědrý večer pohostit.
• říká se také, že sváteční stůl by měl být prostřen pro sudý počet osob. Pokud byl počet členů rodiny lichý, přidal se jeden talíř.
• najít u večeře pod talířem rybí šupinu nebo zlatý penízek, znamenalo dobrou finanční situaci další rok. Někteří lidé nosí rybí šupinu v peněžence celý rok, aby byla pořád plná.
• v některých krajích se před večeří jedla oplatka potřená medem. Každý člen rodiny dostal kulatou oplatku, kterou potřel medem. Potom si je navzájem podávali, nejstarší mladšímu, ten zase mladšímu, až si je všichni takhle vyměnili. Pak se oplatky snědly. Takové dělení se o oplatku bylo symbolem rodinné sounáležitosti.
• od štědrovečerní večeře se nemá vstávat, věřilo se, že to přináší smůlu.
• po večeři se měly zbytky jídla zakopat do země, aby se obřadně obdarovala půda a byla úrodná.
• věřilo se, že na stole má být 9 pokrmů a mezi nimi jídla z hrachu a jáhel, která symbolizovala bohatství v dalším roce.

• jmelí se věší proto, že má nosit štěstí. Čím víc je na něm bílých bobulek, tím víc štěstí budeme mít. Pod jmelím se lidé líbají proto, aby byli celý rok šťastní a z domu neodešla láska.
• stromeček se u nás v Čechách zdobí jen něco přes 200 let a dříve dokonce ani nestály na zemi, ale vešely se kmínkem ke stropu. Zdobily se sušeným ovocem, oříšky, stuhami a slaměnými ozdobami.
• když se člověk na Štědrý den postí, tedy vydrží bez jídla až do večeře, uvidí při ní zlaté prasátko. Říká se, že se ukáže tomu, kdo do východu první hvězdy nesní ani sousto, postí se, drží půst. Zlaté prasátko je symbolem slunce, v době okolo Štědrého dne je totiž zimní slunovrat – začínají se zase prodlužovat dny a krátí se noc. Sluníčko se vrací blíž k zemi. Lidé dřív tenhle slunovrat s radostí slavívali dávno před tím, než se začaly (ve stejný čas) slavit vánoce. Slunovrat znamenal, že už se zima bude chýlit ke konci a přijde úrodné období. Lidé se postili, aby pak viděli zlaté prasátko – slunce – a to jim pak přineslo dobrou úrodu.
• z rozkrojených jablíček se věštila budoucnost. Pokud je tam hvězdička, znamená to štěstí, pokud křížek, nevěstí to nic dobrého.
• tradičně se o vánocích pouští lodičky ze svíčkou vyrobené ze skořápek vlašských ořechů. Do umyvadla nebo do mísy se nalije voda, svíčičky v lodičkách se zapálí a pustí na hladinu. Říkalo se, že skořápka, která vydrží dlouho plout a nepotopí se, znamená dlouhý a šťastný život.
• mezi klasické zvyky se řadí i lití olova. Roztavené olovo se vylije do studené vody, čímž ztuhne a vytvoří nějaký obrazec, ze kterého se věští budoucnost.
• střevícem házely neprovdané dívky. Stouply si zády ke dveřím a přes rameno hodily střevícem. Když ukazoval špičkou ven, znamenalo to, že dívka půjde z domu a provdá se. Pokud špička ukazovala dovnitř, ještě si doma nějakou chvilku pobyla.

Který vánoční zvyk dodržujete u vás doma?

Váš Pigy