Čus bus písklata!
Tak co, už jste si to srovnali, jak je to s tou zemskou osou? Dala jsem vám čas to všechno vstřebat, na vědomosti se musí pěkně postupně, protože kdybych vás zahrnula všema informacema naráz, nikdo by z toho nebyl moudrej a už vůbec byste si z toho nic nezapamatovali. Minule jsem vám slíbila, že si posvítíme na polární den a noc, tak jdeme na to!
Díky rotaci Země se mění roční období a zažíváme střídání dne a noci. Jak vám ale asi došlo, den není stejně dlouhej jako noc a v průběhu roku se to dost mění – však víte, že v zimě jsou dny krátký a v létě naopak dlouhý. Vlastně za to může sklon zemský osy, o kterým jsme si povídali minule. Do toho sklonu osy jsem se při pátrání sama maličko zamotala, je to celkem složitý, ale postačí nám všem informace, že v zimě je ke Slunci víc nakloněná jižní polokoule (to znamená, že tam je léto a v jižních polárních oblastech den) a v létě je to naopak (blíž Slunci je severní polokoule a v severních polárních oblastech je den). Nejvíc je to vidět na příkladu polárního dne a noci, o kterejch vám chci povědět.
Je to vlastně docela jednoduchý: Čím blíž k rovníku, tím víc je poměr dne a noci vyrovnanej – den i noc maj každej přibližně 12 hodin. Jakmile se pohnem od rovníku dál, rozdíly se zvětšujou. K největším extrémům dochází právě za polárním kruhem, kde nastává polární den a noc.
Polární den je stav, kdy je Slunce celejch 24 hodin nad obzorem a vůbec nezapadne. A právě na severním pólu trvá tenhle jev půl roku, v létě. Polární noc je opak polárního dne, kdy tu Slunce v zimě celejch 24 hodin vůbec nevyjde. Prostě je furt tma. Jojo, čtete správně!
No, dokážete si to představit? Že by bylo půl roku pořád jen světlo a pak půl roku jen tma? Mně to teda přijde vlastně docela děsivý a nevim nevim, jestli bych si na to zvykla. Je to prostě úplnej úlet! Ale není to krásný, že to máme na tý Zemi takový pestrý? Já myslim, že jo! A víte co? Letim šmejdit dál! A vy zůstaňte zvídaví a pište mi.
Mějte se, písklata!
Vaše myška Bibi
