O Měsíci
Moje milá písklata, ahoj!
Svištím si to za vámi jako meteorit, jako svištící světlo kometové hvězdy! Jsem rychlá jako raketa! Zkrátka: jsem tu, abych vám odhalila další tajemství vesmíru.
Tuhle jsem si tak ležela na louce a koukám na nebe. Nebe, obláčky, Měsíc… paráda. A pak si najednou říkám, měsíc? MĚSÍC?! Co ten tady dělá? Neměl by být vidět jenom v noci? Nedalo mi to, zahryzla jsem se do sítě, že tomu přijdu na kloub – a tady je odpověď:
Budu muset začít trochu zeširoka, chápete, kvůli souvislostem. Začneme třeba… tímhle: Měsíc není hvězda, ani to není noční miniverze Slunce. (Ale to jste určitě věděli, že jo? Hihi!) Je to kosmické těleso. Na rozdíl od Slunce nevydává žádné světlo. Ale… vždyť svítí! Jak to s ním tedy je?
Hned vám tu záhadu objasním. Je to pro to, že odráží právě to sluneční světlo. A to fakt hodně. Hned po Slunci je Měsíc druhý nejzářivější objekt na nebi. A to si vezměte, že světlo jen odráží! To je jeden z důvodů, proč Měsíc vidíme. Kromě toho je taky obrovský a je Zemi blíž než třeba hvězdy.
A důvod, proč ho občas vídáme i přes den? Sluneční světlo má fakt velkou sílu. Slunce svítí tak moc, že když svítí, nemůžeme při tom zároveň vidět všechna vzdálená tělesa, co tolik nezáří, jako třeba hvězdy. Ty obyčejně vídáme jen v noci, kdy nesvítí Slunce a nezastiňuje je tou svou obří zářivostí. Jestli vás zajímá, kde teda jsou hvězdy přes den, tak to vám hned povím. Pořád na obloze! Nikam se neschovávají! Jenom je kvůli silnému slunečnímu světlu nevidíme, Slunce je přesvítí.
Měsíc je ale tak velký, tak zářivý a tak blízko Zemi, že je někdy vidět i přes den. Nejpravděpodobněji ho takhle zpozorujete, když se blíží fáze novu – to je fáze, kdy je z Měsíce vidět jenom malinký srpeček a roste. V téhle fázi totiž je Měsíc nejblíž Slunci, a tak odráží ještě víc světla než obyčejně. Takhle to tedy bylo, když jsem ležela na té louce!
Zajímavé, viďte? Mě ten vesmír taky děsně baví! Příště vám prozradím zase něco víc.
Ale teď už letím šmejdit dál. Mějte se, písklata!
