Ahoj všem myšákům a myšandám!

Už mě tady máte zas! Svištim si to za váma jako ohon zářivý komety, abych vám mohla říct zase něco novýho o tom velkym, neznámym vesmíru, co nás obklopuje. Dneska se posouváme na v pořadí desátý zvířetníkový souhvězdí, a to na souhvězdí Kozoroha, latinsky Capricornus.

Tohle souhvězdí na jižní obloze je obecně považováno za trochu nevýrazný. Ale s něčím takovým se já nespokojím, znáte mě, hihi! Nedalo mi to, zakousla jsem se do sítě a to víte, že jsem něco zajímavýho vyšťourala!

Mně teda přijde pozoruhodný už jen to, že obrázek, kterým souhvězdí bývá zobrazovaný, je kozoroh s rybím ocasem. Jo, čtete správně – s rybím ocasem. Taky jsem nechápala! Ale brzy jsem se dopátrala odpovědi. Rybí ocas má kořeny ve starý řecký bájí – to tady dlouho nebylo, coo? Musim to vzít trochu zeširoka.

Totiž: Souhvězdí Kozoroha se vlastně jmenuje podle boha lesů, polí, stád a pastýřů – Pana. Svou zvířecí podobou naháněl lidem strach, byl to totiž takovej napůl člověk, napůl zvíře  – měl kopyta, rohy, srst, ocas, vousiska… připomínal kozla. No, taky bych se asi lekla, potkat ho v lese! A přitom byl hodnej a veselej a hrával na flétnu. Nezvanejm návštěvníkům lesa ale uměl pěkně zatopit – když mu někdo narušil spánek, spustil neuvěřitelnej řev, kterej návštěvníka totálně odrovnal. Vyděsil se a utekl.

Ostatní božstvo Pana ale moc nemuselo, pohrdalo jím. A tak Pan odešel z Olympu do Arkádie, do hor. A už se pomalu dostáváme k tý rybě – Pan na sebe totiž brával podobu kozoroha s rybím ocasem, když prchal před nepřáteli. Bylo to praktický – po souši utíkal jako kozoroh (kterej umí hopkat po skalách jako nic) a ve vodě zase coby ryba. No a v týhle prapodivný podobě se dostal na hvězdnou oblohu.

Mně přijde, že to začíná docela dobře!

Letim šmejdit dál, písklata! Určitě je toho tam o souhvězdí Kozoroha daleko víc!

Mějte se a pište mi!