Karanténa 3. díl
Moje milý písklata!
Jak se vám daří? Doufám, že jste „sejf“, jak se říká (čili v bezpečí) a udržujete si veselou mysl! Víte co? Já jsem ještě přemejšlela nad tou karanténou. Že sice i když jsme si to pořádně vysvětlili a probrali to ze všech stran, pořád to ještě neznamená, že to vlastně všichni opravdu chápeme.
Pokud jste i vy ten případ, myslim ten, co NECHÁPE, proč jsme doma, je to v pořádku (a já se vám vůbec nedivim!). Je to prostě úplně nová situace a v takovejch chvílích může trvat, než se zorientujeme. Mezitím můžeme prožívat nejrůznější pocity – třeba odmítání situace, paniku, nebo se o nás může pokusit i takovej smutek… To všechno je ale normální! Nejste sami, kdo se cejtí smutnej, že nemůže ven. Mám pro vás jeden supr tip, když na vás takovej smutek přijde – nenechávejte si ho pro sebe! Řekněte o něm třeba rodičům nebo sourozencům, nebo aspoň svýmu oblíbenýmu plyšákovi, prostě si povídejte – to je taková tutovka, co pomáhá, fakt mi věřte!
Prostě – chápu, že teď to není taková sranda, jako to bejvala. Že jsme vlastně vůbec nepřemejšleli nad tim, že bysme třeba nemohli ven za kámošema. Ale teď musíme všichni trošku zatnout zuby, abysme se společně toho virusáka Koroňáka, jak říká Pigy, rychle zbavili! Já jsem se dneska ráno probudila a najednou jsem celou situaci viděla jinak: vždyť my jsme všichni teď takoví superhrdinové! Superhrdinové, jejichž posláním je zůstat doma proto, aby zachránili ostatní! A tak to totiž přesně je! Takže, buďte superhrdinové a buďte na sebe hrdí, že pomáháte zachraňovat svět! Já na vás teda hrdá už jsem!
A navíc, doma se přece dá dělat milión věcí a zažít spousta dobrodružství… Nebojte se, moje milý písklata, o nic nepřijdete! Mám nápad! Napište mi, jaký největší dobrodružství jste zatím v domácí karanténě zažili – podělte se! Já to pak zveřejnim a ostatní se budou moct inspirovat!
Tak se držte, písklata, a já jdu šmejdit dál! Pište mi na pigy@pigy.cz a do vzkazu napište, že je to pro Bibi.
Mějte se!
_tip_