Moje milá písklata, ahoj!

Zase se k vám řítím vesmírnou rychlostí, abych vám pověděla, co jsem zase na síti objevila! Dnes nás čeká další povídání o planetě s prstencem – o Saturnu. Takže: co je dobrý o něm ještě vědět?

• Kolem Slunce oběhne jednou za 29 let.
• Jeho osa otáčení vůči Slunci je nakloněna tak, že má – podobně jako Země – roční období. Každé roční období na Saturnu ale trvá, a teď se radši posaďte, ať to s váma nešvihne, přes 7 let. To mě teda podrž! Představte si, že by byla zima 7 let, než přijde na dalších 7 let jaro!
• Ještě k Saturnovým prstencům: ačkoli vypadají jako něco pevnýho, jako by to byl kus něčeho vyříznutýho v tom tvaru, ve skutečnosti opak je pravdou. Prstence se skládají z drobných, větších i obrovských částic, kamínků, zrníček, kamenů, kousků ledu a já nevím čeho ještě.
• Saturn není žádnej husťák. Hned vysvětlim. Je totiž planetou, která má v celé sluneční soustavě nejmenší hustotu. Dočetla jsem se, že jeho hustota je i řidší než hustota vody. Kdyby se Saturn dostal na vodu, plaval by na ní. To by musel bejt teda mega bazén, hihi!
• Průzkumu Saturnu a jeho měsíců se od roku 1997 věnuje meziplanetární sonda jménem Cassini.
• V současné době víme o více než šedesáti měsících, které obíhají okolo Saturnu a uvnitř jeho jednotlivých prstenců. Poslední dobou se objevují zprávy, že právě na měsících Saturnu byly objeveny podmínky teoreticky vhodné k životu. Tak uvidíme, co se z toho ještě vyklube.

Jo a abych nezapomněla: většina Saturnových měsíců je pojmenovaných (třeba Mimas, Enceladus, Titan, Dione, Kari…) Jak byste pojmenovali nějakej měsíc vy? Nebo hvězdu? Napadá vás nějaký supr kosmický jméno? Napište mi! Já jdu zatím šmejdit dál.

Mějte se, písklata!