Jarní herbář Justýny a Hedy – 2. díl

Milé děti,

myslíte si, že Heda zapomněla na svůj nápad založit herbář? To ji tedy znáte tak maličko, co by se za ptačí drápek vešlo. Když si taková sovička něco usmyslí, nevyfoukne jí ten nápad z hlavy ani ten nejsilnější jarní vítr.

Takže sotva zas v lese vysvitlo sluníčko, už hledala mezi knihami svůj tlustý blok, tužku a barevné pastelky. Pak si ještě učísla peříčka, přeci nebude létat po lese neupravená, když tu najednou, ťuk ťuk! A přímo do rány, tedy vlastně přímo do jejího domečku nakráčela kolébavým kachním krokem Justýna. A celá se dmula pýchou.

„Mám nápad na další rostlinku do herbáře,“ volala už od dveří. „Roste mi zrovinka pod okem!“ Heda se hned k Justýně ustrašeně naklonila, aby jí nemocné oko prozkoumala, když tu se naše kachna plácla křídlem do čela a povídá: „Chci říct pod oknem, jsem já to ale popleta!“ A Heda houkla celá nadšená: „Výborně, tak jdeme!“ Za chvíli už si vykračovaly po paloučku směrem k Justýninu domečku.

„Jsou to takové krásné bílé květinky, vypadají jako bílí motýlci,“ povídá Justýna.

„To budou sněženky,“ pokyvovala hlavou Heda a v tu chvíli se přímo před nimi objevila záplava bílých kvítků.

„Celým jménem sněženka podsněžník,“ zapisovala si Heda. „Kvete tak brzy, že často kolem ještě leží sníh.“

„Je jednou z prvních jarních kytiček. Kvete už od února,“ přikývla Justýna.

„Stejně jako tato krásná kytička hned vedle. To je bledule jarní,“ ukázala Heda na květinu, která vypadala, jakoby se jí na stonku klinkal malý porcelánový zvoneček.

„Bledule roste stejně jako sněženka v listnatých lesích. Nebo na zahrádkách,“ zapsala si. „A obě tyto rostliny jsou chráněné.“

„A obě jsou medovaté,“ dodala Justýna, ale hned se opravila. „Jejda, to bych tomu dala, chtěla jsem samozřejmě říct, že jsou jedovaté! To je tím, že už jsem myšlenkami jinde. Víš, možná je teď ten správný čas dát si u mě v domečku bylinkový čaj s medem.“

Heda se potěšeně usmála, zaklapla svůj herbář a za chvíli už obě kamarádky ponořily zobáčky do té lahody. A o čem si povídaly? Dost možná spolu probíraly, za kterými rostlinkami se vypraví příště.