Zprávička

Jarní herbář Justýny a Hedy – 1. díl

Ahoj děti!

Od dnešního dne se tu bude pravidelně objevovat povídání o rostlinkách, které můžete najít v lese nebo na louce. Povíme si ke každé kytičce, jak se jmenuje, jestli je to bylinka zdraví prospěšná nebo naopak jedovatá a jak ji snadno poznáte.

Kde se tu vzal nápad založit herbář?

Hádejte, která Pigyho kamarádka ráda zahradničí, je tak trochu popleta, ale má zlaté ručičky, teda vlastně zlatá křídýlka? A která jeho jiná ptačí kamarádka bývá celé dny ponořená v naučných knihách tak, že jí z nich koukají jen špičatá peříčka na uších?

Je to jasné – jde o Justýnu s Hedou. To tak minulou neděli pozvala Justýna Hedu na návštěvu, a protože svítilo sluníčko, procházely se spolu po zahrádce.

Heda koukala, jak jen to sůvičky umí, a pak po chvíli vyhrkla nadšením: „Drahá Justýno! Někoho takového jako ty, tedy zahradnici tělem i duší, právě potřebuju. Chci si rozšířit botanické znalosti a sepsat všechno o rostlinách. Řekni, že mi pomůžeš s herbářem?“

„Jestli jde o učené psaní, tak s tím si moc nevím rady, ale do toho řezbáře ráda přispěji!“ souhlasila potěšeně a taky trochu popleteně Justýna.

„Ale čím začneme?“ zamyslela se Heda. „Chce to nějak otevřít. Nějakým klíčem…“

„Petrklíčem!” vyhrkly obě naráz.

„Jeden krásný petrklíč jsem viděla na palouku pod dubnem. Myslím pod dubem,” vzpomněla si Justýna, a než bys řekl petrklíč, stály obě kamarádky před krásně svěže zelenou rostlinkou se žlutými kvítky, které vypadaly opravdu jako svazečky klíčů.

„Prvosenka jarní neboli petrklíč roste většinou v listnatých lesích,” zapsala si Heda.

„Čaj z usušených květů pomáhá lidem proti kašli a  nachlazení,” přidala se Justýna.

„Ale pozor,” houkla Heda, „netrhejte nikdy petrklíč i s kořenem. Je totiž chráněný.”

„Podle pověsti petrklíč vyrostl tam, kde svatý Petr odložil na jaře svůj klíč.”

„A od té doby zamyká zimu a odemyká dveře do jara.”

„V lese roste petrklíč a my letíme zase pryč!” zarýmovala si Justýna.

  

„Ale ne na dlouho, za týden si povíme něco o další jarní kytičce!” zavolala vesele Heda, zavřela svou tlustou knihu, strčila si tužku za ouško, mávla křídlem na rozloučenou a frrr – zmizela v lese.

Ahoj příště!

Fotogalerie