Hugův knižní koutek: Broučci
AHOJ KAMARÁDI S FANTAZIÍ!
Znáte světlušky? Že ne? Tak já vám o nich něco povím. Světlušky jsou maličcí broučci, které můžete během letních večerů vidět jako malinká poletující světélka. Vypadá to, jako by si svítili lucerničkou na cestu. Podíval jsem se do své knihovny a našel jsem pro vás knížku, která se jmenuje Broučci a napsal jí Jan Karafiát.
Možná Broučky už znáte třeba z večerníčků a pokud ne, poproste maminku, aby vám kousek příběhu o rodině svatojánských světlušek přečetla.
….“ Už cestou povídal tatínek: „Ne, není co odkládat. Mohla by najednou udeřit zima a bylo by s námi zle. Musíme se hned dáti do práce.“ A hned se dali do práce. Nejdřív, aby měla maminka na zimu všechno pohotově. A tak jí přinesli z komory všecko do kuchyňky, hrách a kroupy i jáhly a krupici a mouku, také trochu čočky a pak ještě jistřičku másla. Na to hned se pustili do dříví. Měli je tam na dvorku pěkně složené na výsluní. A tak ho nanesli do kuchyňky, co se tam jen vešlo, a k tomu ještě plnou síň, až po samé dveře. Pak vylezl tatínek po žebříčku vikýřem na hůru. Tam bylo plno suchoučkého drobného mechu. Tím strop pěkně ukryl, aby jim nebylo s hůry zima, ostatek pak sházel dolů a dvířka od vikýře raději přibil. Vloni jim je vítr vyrazil, a div že celou střechu neroztrhal. Ještě štěstí, že nebyla tak zlá zima. A teď chodili kolem chaloupky, a kde byla jaká skulinka, dobře ji ucpali, tak že nemohlo nikde ani profouknout. Pak zavřeli dveře na petlici, zastrčili špejlek a celé dveře zarovnali dřívím, aby jim v síni nezavazelo. Naposledy po všem vycpali mechem okna, jak v kuchyňce, tak ve světnici, a dobře je prkénkem zabednili. Světla měli dost a dost. A teď ať si třeba mrzne! Však už venku burácelo! Tak se ještě pomodlili:
Podvečer tvá čeládka,
co k slepici kuřátka,
k ochraně tvé hledíme,
laskavý Hospodine.
Pac a pusu, „Pán Bůh s námi a zlý pryč,“ a lehli a spali a spali a spali…“
Já myslím, že příběhy Broučka a jeho rodiny i kamarádky Berušky a moudré Janinky se vám budou líbit, protože jsou krásné a laskavé. Na stráni pod jalovcem stojí jejich tři chaloupky. Brouček zažívá všelijaká dobrodružství. A někdy vyvede i nějakou tu klukovinu. Broučci jsou velmi pracovití, každý den vstávají se západem slunce a chodí spát za svítání. Však se taky malý Brouček nejvíc těší na svatojánskou noc, kdy dostane svou lucerničku a vydá se s tatínkem a kmotříčkem na svůj první let. A rok co rok před zimou přichystají pořádné zásoby jídla a dřeva a pořádně se zachumlají pod své naducané peřinky, aby načerpali dlouhým zimním spánkem nové síly na jaro.
Čtení je zábava!
